Praní jemných přírodních vláken vyžaduje zcela jinou chemii než čištění běžné bavlny nebo syntetiky, protože nesprávný saponát může vlněný svetr nenávratně zničit.
Struktura živočišného vlákna a vliv pH
Vlna a kašmír jsou tvořeny keratinem, což je stejný protein, jaký najdeme v lidských vlasech. Na povrchu těchto vláken se nacházejí mikroskopické šupiny, které se překrývají. Běžné prací prostředky jsou koncipovány jako mírně až silně zásadité (pH se často pohybuje mezi 9 a 11), což pomáhá bobtnání bavlněných vláken a snadnějšímu uvolňování nečistot. Zásadité prostředí však u živočišných proteinů způsobuje rozevírání a hrubnutí šupinek. Vlákna se pak o sebe zachytávají, což vede k plstnatění a srážení textilie. Speciální prací prostředky na vlnu mají neutrální nebo mírně kyselé pH (kolem 5,5 až 7), které udržuje strukturu vlákna uzavřenou, hladkou a pružnou.
Destruktivní síla běžných enzymů
Moderní univerzální prací gely a prášky obsahují koktejl enzymů navržených k odbourávání organických skvrn. Mezi nejčastější patří proteázy, které štěpí bílkoviny (například krev, pot nebo zbytky jídla). Vzhledem k tomu, že vlna a kašmír jsou samy o sobě čistým proteinem, proteázy v běžném saponátu nedokážou rozlišit mezi špínou a samotnou strukturou svetru. Při každém praní v běžném gelu enzymy pomalu požírají a oslabují jednotlivá vlákna, což vede k jejich ztenčování, tvorbě děr a ztrátě pevnosti. Přípravky na vlnu jsou proto formulovány striktně bez obsahu proteáz.
Význam lanolinu a lipidové vrstvy
Přírodní vlna obsahuje lanolin, což je přirozený vosk, který obaluje vlákno, odpuzuje vodu a chrání ho před znečištěním a mechanickým opotřebením. Běžné detergenty obsahují silné anaktivní tenzidy, které mají za úkol kompletně odmastit pranou textilii. Tím však vlnu zbavují její přirozené ochranné bariéry, čímž vlákno vysušují a dělají ho křehkým. Speciální tekuté prostředky na vlnu často obsahují zpětně masticí složky, nejčastěji právě čištěný lanolin. Během pracího cyklu tak dochází k jemnému čištění a zároveň k obnově lipidové vrstvy, což udržuje kašmír i vlnu mimořádně hebké na dotek.
Mechanika praní a teplota vody
Kromě chemického složení hraje roli také mechanické působení a teplota. Při praní vlněných oděvů v pračce je nutné volit program "vlna" nebo "ruční praní", které minimalizují rotaci bubnu. Voda by měla mít konstantní teplotu do 30 stupňů Celsia. Náhlé změny teploty mezi praním a mácháním způsobují tepelný šok, který v kombinaci s mechanickým třením vede k okamžitému zplstnatění. Po vyprání oděv nikdy neždímejte kroucením, ale přebytečnou vodu jemně vymačkejte do suchého ručníku a sušte vleže ve vodorovné poloze.
